Milan Koželuh

Motto:
Lidé, kteří žijí s vlkem, tvoří drtivou většinu z těch, kteří kdy vlka viděli,
ale nepatrnou menšinu z těch, kteří o něm rozhodují.

Toto je subjektivní pohled jak jsem jednání vnímal já, pokud chcete pohled objektivní, přečtěte si tiskovou zprávu AOPK
Milan Koželuh

K jednání dorazili čtyři přednášející, v sále bylo podle mého asi 120 návštěvníků, o číslo se nepřu, mohlo být i vyšší.
První mluvil Ing. Jiří Bureš, ředitel AOPK Č.Budějovice, mluvil zajímavě, k věci a krátce, asi 15 minut.
Po něm nastoupila RNDr. Jindřiška Jelínková, Ph.D., vedoucí oddělení druhové ochrany živočichů AOPK Praha. Její jméno figuruje i v programu za 444 milionů s příznačným jménem „Dejme přednost přírodě“. Řekl bych, že ten název není jen libozvučný, ale skutečně vystihuje podstatu přístupu Pražáků k občanům. Doktorka Jelínková je mimořádně schopná i jako manažerka, spoluvytváří opatření týkající se vlka a nastavuje normy jeho zařazení do naší legislativy a předpisů.
Její projev je autoritativní.
Fyzicky se mi udělalo zle, když při pohledu na místní lidi řekla, že naše představy o vlkovi se odvíjejí od pohádky O červené Karkulce. Tohle řekla lidem, kteří s vlkem žijí, a mnozí se s ním sami setkali, nebo jim či jejich známým zabil zvířata.
Mimo jiné mě děsí, jak za ty obrovské peníze, které lidem od vlka jdou, si nejsou schopni každý vymyslet svůj vlastní bonmot, jímž by nás uráželi, a papouškují jeden po druhém Karkulku. Zajímavé také je, že se nikdo neptá lidí v satelitech a panelácích, kde se vzalo jejich pevné přesvědčení, že vlk patří do přírody a je plachý.
A že, když už Karkulka, nikdo nezkoumá, kde naši předci k té pohádce o zlém vlkovi přišli.
Po přednášce se na spřáteleném facebooku rozvinula diskuse a v jejím rámci jedna její účastnice dotčeně vzkázala Malontským ať si vygooglí, že vlka nikdy ani neuvidí, protože je plachý.
Lidem, kteří ho nemohou odehnat od plotu? Někomu, kdo sedí na střeše zaplaveného domu budete psát, ať si vygooglí, že se řeka nemůže rozvodnit?
Je dost zvláštní, že fundamentalisté podporující vlka dodnes tvrdí, že ho nikdy neuvidíme, protože je plachý, a modernisté nám zase spílají, že nám vadí, že chodí po vesnicích, protože to je přece jeho přirozenost. Podle mého se to vzájemně vylučuje a měli by se pohádat mezi sebou. Ale to ne, drobnosti oni neřeší, protože se shodnou v tom hlavním, že si to od nich nenecháme vysvětlit.
Slíbil jsem, že na akci vydržím do konce, a musel tedy splnit.
Mnozí jiní tak pevnou vůli neměli a postupně odcházeli.
Po Karkulce nám bylo energicky sděleno, že vlk na člověka nikdy nezaútočí. Nikdy! 
Čím déle paní doktora mluvila, tím byl její hlas nepříjemnější a v sále narůstalo napětí. Dozvěděli jsme se, že si (v Praze?) nepřejí zadrátování krajiny, a že tedy protivlčí ovčí ohrady nesmějí být stabilní, ale mají se během roku stěhovat. Desetkrát? Byly nám ukázány ohrady se sedmi (?) vodiči a jedním předsunutým. Prý jdou instalovat ze čtyřkolky. Paní doktorka asi viděla instruktážní video nebo předváděcí akci na nějakém greenu. V praxi si permanentní nikdy nekončící znovustavění ohrad ze čtyřkolek v Novohradských horách představit neumím, stejně jako asi nikdo z přítomných zemědělců. V diskusi se to pak paní doktorce pokusili zemědělci vysvětlit, stejně jako nesmyslnost a někdy i nemožnost každodenního přehánění ovcí ze vzdálených pastvin do košárů.
Je zvláštní, že někdo přijde kázat o opatřeních a nezjistí si nejdřív stav věcí.
Pravda ovšem je, že oficiálně to byl seminář AOPK, a že bylo asi naivní se domnívat, že pro státní správu je důležitější mluvit o těžké situaci tady, než reprízovat univerzální přednášku.
Pak mě ještě zaujal výklad, že stát platí zemědělcům újmu, což je náhrada za vícepráci při stavění lepších ohrad. Nerozporuju to, jen jsem žil v domnění, že tohle by spadalo pod vícenáklady, že „újma“ v EU je náhrada za výnos z činnosti, kterou stát zemědělci zakázal kvůli ochraně přírody, například když kvůli chřástalovi nemůže sekat louky a nemůže tedy mít dobytek.
Z tabulky uznaných škod vyplynulo, že loni v průměru na jednoho vlka připadly náhrady za 100.000 Kč. Pro upřesnění v tom nejsou zvířata domácí. To nejsou jen psi, ale i ovce z neregistrovaných chovů. „Neregistrovaný“ zní jako „na černo“, ale jsou to chovy zcela legální, nicméně ne pro hospodářské využití, ale jen soukromou potřebu. Jako má někdo slepice či králíky, může mít na zahradě ovce. Nejsou ale hospodářskými zvířaty, a když je vlci zabijí, nikdo za ně náhradu nevyplatí. Pokud to dobře chápu.
Vlk je EU v nejvyšším stupni ochrany a Česká republika, na rozdíl třeba od Rakouska, nemá mechanismy na řešení problémových, natož agresivních kusů. Neexistuje instituce, která smí sama o sobě nařídit jejich odstřel. Musí k tomu vzniknout komise, složená ze zástupců asi pěti organizací a teprve ta může vydat rozhodnutí. Trvale tato komise existuje, tuším, na Jablůnkovsku, nikde jinde ne. Jestli jsem to tedy pochopil správně, pokud se na Malontsku stane něco za čárou, musí nejdřív odborníci říci, že je to za čárou, pak musí být ustavena a svolána ta komise, a teprve po jejím rozhodnutí může být vlk zastřelen.
Kolik dní na to bude státní správa potřebovat, nevím.
Důležité je, kde stát, zřejmě prostřednictvím právě doktorky Jelínkové, tu čáru stanovil.
Výčet normálního chování vlka pravděpodobně existuje jako závazná směrnice.
Takže podle Pražáků je normální (mimo jiné), když smečka vlků zažene do zástavby kořist a tam ji zadáví.
U nás v Blansku se to stalo, byť případ není jednoznačně prokázán. AOPK ho považuje za shodu náhod výskytu smečky ve vsi a sražení srny autem. Já se podle sdělení obyvatelky Blanska spíš kloním k tomu, že se to stalo. Ale nezvratný důkaz asi opravdu neexistuje.
Vlk trpí syndromem takzvaného nadměrného zabíjení, či kurníkovým efektem. Když se dostane mezi bezbrannou kořist, nemůže si pomoct, musí zabíjet, mentálně nezvládá to množství bezbranných obětí na dosah.
Zajímavé je, že vědci a státní úředníci to berou jako jeho omluvu, že je hodný, ale prostě má amok, každý se někdy opije, že. Já to vidím jednoznačně jako zjištění znepokojivé až děsivé. Představte si situaci, že vlčí smečka zažene srnu do vesnice nebo předměstí, někam mezi ploty, a tam právě půjde školka. Děti začnou křičet, plakat, panicky pobíhat. Jsou si Ing. Jiří Bureš, ředitel AOPK Č.Budějovice a RNDr. Jindřiška Jelínková, Ph.D., vedoucí oddělení druhové ochrany živočichů AOPK Praha jisti, že to v té vlčí smečce nespustí kurníkový efekt zabít vše bezbranné v dosahu?  Jste si tím jisti vy?
Tahle situace skoro určitě nenastane. Aby zrovna vběhli lovící vlci do zástavby a zároveň tam byla školka. Ale kdyby ano, tak je to ale podle normativu AOPK v pořádku.
Možná tam nemá co dělat ta školka.
Možná vyjde pokyn, že školky na venkově mají být obehnány dvoumetrovým podbetonovaným  plotem a prostor neopouštět.
Podle AOPK je dál normální, když vlk přijde těsně k oknu auta, domu, k plotu či posedu v lese v situaci, kdy jsou tam lidé
V diskusi na tohle téma místní lidé sdělili své zážitky, že se jim v tomhle případě nepodařilo zahnat vlka ani lomozem na plechovou garáž nebo házením kamenů (jinde byly připomenuty i řehtačky a dělbuchy), ale dokud je za plotem, je to normální?
Takže vlk je na jednu stranu plachý tvor hlubokých hvozdů, na druhou stranu veselý zvídavý brach, který si nás přátelsky přichází omrknout?
A teď vážně.
Řekněme, že máte takhle vlka za plotem a potřebuje do práce na autobus nebo nakoupit.
Šli byste ven? Na volně pobíhajícího bezprizorního psa můžete zavolat policii a ona bude konat. Ale na vlka ne, existuje závazný podklad AOPK, že tohle jeho jednání je normální.
A ještě o kus dál – myslivec na posedu vám asi sympatický není a ještě si myslíte, že je přece ozbrojen. Pokud mu ale pod posedem sedí smečka vlků, nesmí proti ní podle normativu AOPK zbraň použít, protože vlci nedělají nic nenormálního, jsou plaší.
V Praze v tom mají jasno.
Dokonce, by, ad absurdum, neměl ani vystřelit varovný výstřel, vlka je totiž ze zákona zakázáno rušit.
Musí tedy v klidu z posedu slézt, vlci asi popojdou, a věřím, že u toho zůstane. Kdyby nezůstalo, je mu jeho kulovnice nebo brokovnice k ničemu, proti smečce ho neuchrání. Co když se na tom posedu k sobě tulí kluk s holkou? Nebo sedí fotograf, který, s prominutím, přišel fotit jeleny? Ti si také zaslouží být ohroženi vlky? Slezli byste z toho posedu i po té, co vlci odejdou? Na rozdíl od plotu vaší zahrady, k níž mohl být vlk přilákán vůní vašich domácích zvířat, tak k tomu posedu přišel čistě a jen pro vůni člověčiny, tedy vaší.
Ještě jsme se dozvěděli, teď nevím v který okamžik, že horší než vlk je v napadení člověka divoké prase, načež místní opakovaně odpověděli, že divoké prase není chráněné a lze ho střílet a není o něm tedy třeba jednat.
Postupně  jsem paní doktorku přestal vnímat, z mé deprese mě vytrhlo jen její opakované energické zvolání, že nám nikdo nezaručí, že vlk nezaútočí.
Dusno v sále ale narůstalo, byla za námi hodina a půl a ani slovo o našich problémech.
Za nás to paní doktorce řekl pan starosta Malont, že proto jsme sem nepřišli, abychom poslouchali většinově pro nás nezajímavou přednášku, že chceme slyšet o řešení situace u nás.  
Došlo k hádce, při níž jsme se dozvěděli, že tohle je akce AOPK a že tu nikoho nedrží, že kdo chce, může jít. (sic!) Že oni už to takhle dělají po několikáté a dojedou podle svého scénáře a na nás dojde řada, až bude beseda. (sic!)
No, to byla rána.
Pravda je, že místní problém s vlky nebyl podle plakátu vůbec v programu.
Ale pokud státní správa ví, co se na Malontsku děje, sama to má zdokumentované a oficiálně má i od radnic z Malont a Kaplice, tak je velice nešťastné sem jet s povšechnou přednáškou a místní problémy ignorovat.
Na straně AOPK vystupoval z pléna agresivní muž, na náš dotaz kdo to je a jestli patří k AOPK jsme zjistili jeho jméno, ale ne status, evidentně námi opovrhoval.
Ředitel AOPK ve snaze situaci uklidnit navrhl, aby ti, co je přednáška nezajímá, šli ven, že pro ně dojde, až bude po ní a oni se budou chtít na něco zeptat.
Třetím přednášejícím, v té chvíli už silně nechtěným, byl Ing. Jan Mokrý z Národního parku Šumava, uvedený jako největší odborník na vlka z přítomných. Jeho příspěvek byl svým způsobem zajímavý, k Novohradským horám ale opět neměl žádnou vazbu. Na základě telemetrie ukazoval pohyb vlků krajinou a dvě videa, jedno s lovícím vlkem, druhé s vlkem, který odběhl, když spatřil člověka.
Nechci být ironický, ale 95% toho, co všichni odborníci na vlky prezentují, je telemetrie jejich pohybu, analýza DNA a potravy z exkrementů a nahrávky z fotopastí. To všechno jsou samozřejmě důležité věci, ale myslím, že s přístupem k softwaru je dokáže interpretovat i každý lehce poučený středoškolák. Zbývá hodně o životě vlka, co se z toho nedozvíme. Před desítkami let měli lidé své vědomosti daleko víc vysledované v terénu opravdovým poznáním zvířat. Dnes může o vlcích takovou přednášku udělat i člověk, který nejen vlka nikdy neviděl, ale ani nebyl v lese.
Což nepochybně Ing. Mokrý není, nicméně o mnoho víc než komentář dat nám neřekl.
Dostali jsme se na čas 18.00, přednáška tedy běží dvě hodiny a o situaci v Novohradských hrách, natož jejím řešení, ještě nepadlo ani slovo.
Ke slovu přišla Hana Bednářová,  zooložka z AOPK  Č.Budějovice. Během čtvrt hodiny nás na základě analýzy exkrementů seznámila s pohybem dvou vlků v Novohradských horách.  
Jsme v čase 18.15, dvě a čtvrt hodiny za námi a konečně nejenže dostali slovo místní, ale konečně se mluví o problému.
Všechny dotazy a odpovědi si nepamatuji, určitě si ale teď nevybírám jen ty, které se mi hodí, ale ty, které si pamatuju a které mi připadají důležité.
Zda má AOPK přehled o „domácích chovech vlka“. Ano, má, ale ne sebou a nemá nad nimi žádné právo. V zoo Dvorec byli vlci a už nejsou, vznikly kolem toho konspirace. AOPK nás uklidnila, že telefonicky zjistila, že byli prodáni do ZOO Plzeň a odtud do Německa a Slovenska. Podle nových předpisů nesmí vlky chovat ani Národní park Šumava ve svém vlčinci. Pak je mi dost divné, že prodej vlků nepodléhá státnímu souhlasu a registru.
Mimo přednášku jsem narazil na další konspiraci, podle níž pitva vlka staženého u Kaplice prokázala, že byl očkován proti vzteklině.
Další ani ne dotaz, ale stanovisko mnohých z nás bylo, že problém s vlkem má tři roviny, které je třeba řešit, divokou zvěř, hospodářská zvířata a lidi, a že by bylo třeba změnit zákony a k tomu připravit podklad.
AOPK takovou potřebu nezpochybnilo, ale nevidělo v tom svou pravomoc.
Další námitka byla, že se současný stav dotýká ústavních práv a odporuje článku dvě ústavy, „Lid je zdrojem veškeré státní moci. Vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonné, výkonné a soudní“. Úředníci se chovají, jakoby byli občanům nadřazeni.
K tomu já přidávám,  že většinově a jako stav nemám rád úředníky a politiky, ale přecejen jim přiznávám alespoň jakousi odpovědnost a hlavně vystavení veřejnému mínění, známe jejich jména a pozice. Daleko horší jsou pro mě, a celá kauza vlka to potvrzuje, nikým nevolení a pro veřejnost často neznámí vědci a jednotlivci stojící  v pozadí jinak bohulibých neziskovek, kteří na sebe navázali takřka neomezený tok veřejných peněz a moci bez odpovědnosti, uplatňované ze stínů zákulisí a světel PR publicity, pořízené za naše peníze.
Za pár let bude vlk všude, občané se budou hádat s politiky a úředníky, ale pouhých pár desítek lidí, kteří to skutečně všechno zavinili a živili se z toho, bude v tichosti anonymně připravovat další kampaň dojení státní kasy a oblbování veřejnosti.
Probírala se otázka zvěře. Podle evidentně dobře informovaných myslivců vlk vytlačil jeleny z Národního parku Šumava. Dokladovali to sníženým plánem odstřelu v parku a nárůstem počtu jelenů v okolních honitbách.
Ing. Jan Mokrý z NP Šumava odpověděl, že k tomu nemá podklady.
Myslivci dokazovali, že v Novohradských horách taková situace nastala, že dřívější průměrný odstřel řádově kolem sta kusů klesl na současných dvanáct kusů, protože naši jeleni jsou podle jejich zjištění vlkem vytlačeni na Třeboňsko.
To bych já osobně viděl jako krok správným směrem, protože tam se za nimi nesporně postěhují i vlci, a Pražákům, jimiž se v sezoně Třeboňsko jen hemží, se tak snáz splní přání vlky spatřit. Třeba si s ním dají závod při jízdě na kole lesními cestami nebo ho i na vlastní oči uvidí lovit, až si přijde pro jejich psa.
Dotazem po přednášce jsem zjistil, že se skutečně objevily škody způsobené jelení zvěří v podhůří Novohradských hor v místech, kde dříve jelen nebyl.
Podle některých názorů množství zvěře v Novohradských horách kleslo pod normované stavy, což by narazilo na zákon o honitbách. Přítomný pracovník nadřízené kaplické radnice sdělil, že by v tom případě museli být za nedodržení stavu nájemci honiteb pokutováni a hrozila by jim i výpověď z nájmu.
Pracovníci AOPK potvrdili, že nelze zohlednit, že by tuto situaci nezavinili myslivci, ale vznikla by v důsledku přítomnosti vlka.
Další otázka byla k ochraně křepelky, koroptve a dalšího ohroženého drobného polního ptactva. Pokud jsem diskusi k otázce dobře pochopil, tak otázku AOPK považovalo mimo téma přednášky, zatímco myslivci si mysleli, že je důležitější než ochrana vlka. Odpovědí, opět si nejsem jist, že jsem ji dobře pochopil, bylo, že pro ochranu křepelky a koroptve nelze dělat nic.
Četl jsem ironické komentáře, že myslivců přišlo na akci v Malontech hodně.
To vadí, že se zajímají? Já bych spíš kritizoval opak.
Proč jsou podle mnohých myslivci považovaní za nekompetentní vyjadřovat se ke zvěři a vlkovi?
Jednak jsou za zvěř ze zákona odpovědní a jednak, a hlavně, jsou místní a věci znalí.
Přijde mi až úsměvné, že když je někdo nejen z Prahy ale třeba až z Ameriky, uráží myslivce a odmítá se vůbec jich poznatky a názory zabývat, protože on tomu rozumí, oni ne.
Sympatická paní z řad diváků coby botanička zmínila zásadní špatný vliv jelení zvěře na buky a divokých prasat na orchideje a tedy to, že vítá vlka v krajině.
Chtěl jsem jí po přednášce soukromě říci, že její poznatky nerozporuju, ale asi se netýkají Novohradských hor, protože, pokud vím, novému obrostu buků se u nás daří dobře a orchideje u nás rostou jen okrajově. Po přednášce se ale ukázalo, že paní je buď z AOPK či s její delegací blízce spřízněna. To samozřejmě vůbec nebrání tomu, aby svůj příspěvek řekla, ale mělo to být podle mého „z tribuny“ a ne „z lidu“.
Dál byla rozporována vhodnost přirovnání z přednášky AOPK, že v Yellowstonu původně vlky vyhubili a pak je tam rádi vrátili. Yellowston je divočina 9.000 km² a žije tam asi 120 vlků, tedy jeden vlk na 75 km². Přírodní park Novohradské hory je osídlená krajina, má 160 km² a žije v něm 9 vlků, jeden vlk tedy na 18 km², dost přesně čtyřnásobné zatížení.
Na otázku, jak se AOPK a přítomní přednášející každý za sebe staví k tomu, že v relativně nedávné historii vlci napadali a lovili lidi, odpověděl jen ředitel AOPK, že tomu nevěří.
V sále to vyvolalo pobouření.
Pokud státní správa a vědci nevěří historickým faktům a místo toho s odkazem na Červenou Karkulku urážejí lidi, je to na pováženou.
Ze sálu zaznělo že lidé nechtějí, aby jim po návsi a před domy chodili vlci.
Na to odpověděl Ing. Jan Mokrý z Národního parku Šumava, že jako nám se nelíbí vlci na návsi, nemusí se jezevcům a dalším zvířátkům líbit, že jim chodíme po lese.
Ještěže nám byl představen jako špičkový odborník, jinak bych si myslel, že jsem na pokleslé estrádě pro předškolní děti.
Ve snaze, alespoň trochu uvést pracovníky AOPK do obrazu jim byl připomenut nedávný případy ze sousedního Rakouska, kdy vlk sledoval třináctiletou dívku.
Do toho emotivně vstoupila zooložka AOPK s tím, že to bylo v lese.
Způsobila tím poprask v sále.
Jednak, i kdyby to bylo v lese, tak je to něco, co naše státní správa tvrdí, že se nemůže stát. 
Jenže ono to v lese nebylo, bylo to na cestě u velké vesnice uprostřed zastavěné krajiny, těsně před domovem té dívky.
Vědomě jsem se zachoval neslušně, což jsem veřejně přiznal, byť bez omluvy, a na zooložku  AOPK jsem začal řvát, že to není pravda.
Křičelo nás na ni víc, já nejhlasitěji.
Ostatně v Rakousku o té události nejen nikdo nepochyboval, ale státní správa okamžitě vydala pokyn k zastřelení toho vlka.
Z dalších emotivním příspěvků vyplynulo, že je víc případů na české straně, kdy má AOPK snahu je bagatelizovat a dokonce apeluje na zemědělce, aby napadení chovů nezveřejňovali.
Řekl bych, že ředitel AOPK byl ze situace překvapený, vícekrát opakoval, že o většině zmiňovaných incidentů neví a nabádal místní, aby je hlásili.
Ozvalo se A proč bychom to dělali, Kdy jste byli na naší straně a udělali jakékoli opatření?
Byli jsme seznámeni s případem pána (jméno bylo sděleno), který si šel v noci zakouřit na zápraží svého domu a ze tmy, od misky, z níž krmí slepice, na něj koukaly čtyři vlčí oči.
Doktorka Jelínková v té chvíli vystartovala – A měl ten dvůr oplocený?!
Ještě si pamatujete články z devadesátých let, které nám předhazovaly bukolickou scenérii rakouských a švýcarských domů bez plotů s drůbeží a volně se pasoucími ovečkami?
My nevíme ke komu z nás příště vlci přijdou, to máme všichni hned stavět a podbetonovávat dvoumetrové ploty?
Jedna rozumná známá se mě k těm vlkům u zápraží zeptala jestli odešli.
Ano, odešli, odpověděl jsem jí.
Ona má psa a chodí ho v noci venčit.
Šla bys? – zeptal jsem se jí.
S hrůzou si uvědomila, že ne.  
Není nad osobní představu sebe v situaci o níž do té doby měští lidé uvažovali jen akademicky.
Rady Pražáků, regulérně trápících své psy v panelákových bytech, abychom ty naše zavřeli do kotců a nechodili s nimi ven, jen dokreslují, jakým šílencům dala kauza vlk prostor, z koho udělala domnělé svědomí společnosti a směr jejího ubírání se.
Kdo z vás by šel do tmy, v níž viděl vlčí oči? Třeba nejen právě v té chvíli ale před týdnem, měsícem…
V zimě u nás do tmy odcházejí lidé nejen do práce, ale i děti do školy.
Pán ze Soběnova pak četl krátké memorandum jeho občanů zaštítěné starostou, že chtějí po státní správě, aby přijala opatření na jejich ochranu před vlkem.
AOPK se opět divilo, protože o problémech ve Slepičích horách nevědělo.
Když občané státní správě nevěří, těžko jim se na ni obracet.
V Rakousku s tím problém není.
Myslím, že jako poslední vystoupil v diskusi slušný pán s tím, že do Novohradských hor vodí turisty, kteří sem přicházejí za vlkem a je jim líto když ho nespatří.
To opět rozlítilo místní, protože viděli jasný rozdíl mezi tím vidět vlka v rámci plánované výpravy nebo na návsi.
Bylo půl sedmé, tři a půl hodiny od začátku.
V sále jsem poznal pár lidí, o nichž vím, že jsou výrazně zeleně ekologicky zaměřeni.
Ani jeden z nich se svým názorem nevystoupil.
Myslím, že vím proč.
Zelená ekologie je vnímána jako něco čistého, neposkvrněného politikou, přesahujícího malost místních poměrů. I v těch nejslušnějších ekolozích bývá kus nadřazenosti nad obyčejnými lidmi, hlavně těmi, kteří mají jiné názory a starosti než oni. Víc než snaha pochopit druhou stranu, je pro ně důležité šířit jistotu svého přesvědčení a distancovat se od toho, co je mimo ni.
Zaslechl jsem pohrdavou poznámku z řad slušných podporovatelů vlka na adresu rozhořčených zemědělců – Museli se vykřičet.
Ano, měli pravdu, museli se vykřičet, mnoho jiných možností jim vůči státní správě nezbývá.
Ale kde byla DUHA, Calla a Krajina Novohradska?
Samozřejmě nemohu vědět, kdo z mlčících přítomných byl případně členem kterého z těch spolků či dokonce všech.
Ale veřejně nevystoupil nikdo.
Protože nevím, co o těchto spolcích víte a proč si já myslím, že vystoupit měly, něco o nich napíšu.
DUHA, pokud vím, dělá za rozsáhlou úplatu pro stát monitoring vlka a, což mě silně překvapuje, je i jakožto nestátní subjekt spoluautorem plánu péče o něj. Jak může nebýt na tak důležitém jednání jako bylo v Malontech a nevědět tak z první ruky, jak to je s vlkem v Novohradských horách? Na základě čeho pak ten plán tvoří?
Aplikují vizi, že vlk je prospěšný a neublíží, a k tomu Malonty nepotřebují.
Calla a Krajina Novohradska jsou personálně a svými cíli propojené. Oběma jde v současnosti o vyhlášení CHKO Novohradské hory, má být vyhlášena už za dva roky.
Váhal jsem, jestli tady o Krajině Novohradska psát, protože tam mám blízké přátele, jichž si velmi vážím. Ale pokud jde o pravdu, neměl bych uhýbat.  Ostatně síla DUHY, Cally a Krajiny Novohradska je milionkrát větší než má, takže má úvaha, že bych je měl chránit, je na úrovni omluvy králíčka gepardovi, že o něm v noře nepěkně hovořil.  
Je veřejným tajemstvím kdo chce dělat ředitele CHKO, je to člověk, který je čelním členem jak Cally, tak Krajiny. Spolek Krajina Novohradska se profesionalizuje a na své zaměstnance má požadavek, že musejí s CHKO souhlasit. Těžko si tyhle věci nespojit.
K tomu se ještě Krajina Novohradska etabluje jako organizace propojující a zastřešující ochranářské aktivity v oblasti.
Jednou z posledních akcí Cally a Krajiny byla přednáška o pytláctví rysa v Novohradských horách. Nepodceňuju problém rysa, ale jsem si stoprocentně jist, že právě teď není aktuální.
Že možná největší téma nejen teď, ale i od roku 1989, je vlk.
A že je to téma, které se rychle musí řešit.
Proč tedy nikdo z DUHY, Cally a Krajiny Novohradska nebyl nebo nevystoupil v Malontech?
Že by byli takoví alibisti nebo dokonce srabi?
Já se bojím, že je to horší.
Že dobře věděli, že kvůli svým podporovatelům (a někde i toku grantových peněz) musejí být pro vlka, ale že v Malontech nebude taktické to vytrubovat, protože tam proti němu nebudou vystupovat jen nějací šílenci, ale hlavně slušní lidé, zemědělci, myslivci, a, což je pro ně vůbec nejhorší, zřejmě i starostové.
K vyhlášení CHKO je totiž stanovisko starostů důležité.
Všechno to tedy za ně odneslo AOPK, oni jsou čistí.  
Pokud povstane CHKO Novohradské hory z těch lidí, o nichž se teď mluví, nedivte se pak nám, obyčejným lidem, že možná nebudeme nadšeni, a že se jich budeme ptát – Kde jste byli v pátek 31. května 2024.
Současná pomyslná preamblule státní správy ohledně vlka Vlk do přírody patří a na člověka neútočí je chybná.
Měla by být Je třeba zjistit jakým způsobem může být vlk v krajině aniž by významně škodil zemědělství a ohrožoval lidi a vycházet při tom z historického faktu, že soužití s vlkem v našich zemích nikdy nebylo snadné.
Ale to ze setkání v Malontech nevzešlo.
Oni viděli nás, my je, to je tak asi všechno.
Byl to marný boj těch, které přesvědčovat není třeba, s těmi, které přesvědčit nelze.
Vlk je penězovod, kampaň a náhradní sektářské náboženství.
Lidi ve městech to časem přejde, najdou si něco jiného, ale vlk, škody a rozeštvaná společnost zůstanou.
Kolik z vás četlo před patnácti lety články a vědecké studie, že naší krajině zoufale chybí vlci? Kolik neziskovek tehdy vedlo na své náklady masivní veřejnou kampaň za návrat vlka do přírody? Neuvědomuju si žádnou.
Původně byl vlk škodná, pak byl chráněn jen na regionální úrovni.
Bez problémů tak v Evropě v oblastech svého historického výskytu přežil celé 20. století.
Když se z něj teď stal zřejmě nejrychleji se šířící vyšší savec v Evropě, dostal status kriticky ohroženého živočicha.
Jak se může něco lavinovitě šířit a být zároveň kriticky ohrožené?
A Pražáci neusnou při představě, že by vlkovi někdo bránil v tom, když se chce promenovat kde chce a zabíjet co chce?
Někdo s dvacátým sedmým pohlavím, na sociálních dávkách nebo živený rodiči, kdo plánuje příští rok, že současné pohlaví vymění za třicáté páté a do budoucna nevylučuje, že se nechá přešít na sedmnáctku, je moderní člověk, ale chovatel ovcí, který se bojí vlka, protože mu ty ovce zabil, je primitiv?
Svět se zbláznil.
A, aby bylo jasné -Nikdo v Malontech nebyl pro vystřílení vlka a dokonce nikdo neprotestoval proti tomu, aby byl v Novohradských horách.
Milan Koželuh

Související obrázky: